Po naší červnové premiéře s karavanem, kdy jsme s Californií během 16 dní projeli Normandii a část Bretaně, nastal 25. září den našeho dalšího putování s již vyzkoušeným vozem. Díky profesionalitě pana Tesaře proběhlo jeho převzetí hladce a jako minule nám bylo zdarma zapůjčeno i několik knižních průvodců na cesty. Naše vozidlo zůstalo po dobu pronájmu opět bezplatně zaparkováno v bezpečí areálu firmy BARTH.

 

Nalodění všeho potřebného na palubu Californie bylo v místě bydliště rychlé a protože jsme jeli ve dvou, zadní lavici jsem stejně jako při první cestě rovnou upravil do spací varianty, která sice znemožní používat vnitřní výklopný stolek, ale na druhou stranu odpadá každodenní přestavba lavice na lůžko. A jelikož nám počasí přálo, používal se stejně převážně venkovní skládací stolek a pohodlná křesílka, což je součást výbavy vozu, která je už tak zřejmě maximální v této kategorii karavanů. Díky tomu California nabízí veškerý komfort, který na cestách člověk potřebuje (tedy mimo toalety) a pro svou "velikost" umožní projet i ty nejužší cesty a zaparkovat stejně jako s osobákem. Na automat a výkonný motor si řidič zvykne rychle, stejně tak na spoustu různých asistentů. Náhon na všechna kola umožní i občasnou offroad vložku mimo běžné silnice, což se někdy hodí. Co se spaní týká, já spal většinou nahoře ve vzdušném stanu, asi 3 krát jsme se však tulili oba společně dole, přeci jen jsou v říjnu už chladná rána, která ale vyřešilo nezávislé topení.

V plánu bylo během 22 dní navázat na poznávání Francie v místě předchozího zakončení a nakouknout i do Španělska. Nejeli jsme však přímo zpět až do Bretaně, ale cestu jsme si zpestřili návštěvou a poznáváním dalších krásných a zajímavých míst. Za zmínku stojí určitě kouzelný Eguisheim kousek od Colmaru, pramen řeky Lison vyvěrající z jeskyně poblíž Salins-les-Bains a město Orléans s nádhernou katedrálou i památníkem na Janu z Arku. Ze zámků na Loiře mohu doporučit třeba Chambord nebo Chenonceau.

Již v Bretani byla naším cílem starobylá městečka Vitré a Fougéres, která jsme si opravdu užili. Dále jsme pak přes Saint-Nazaire, kde se přejíždí Loira po obrovském lanovém klenutém mostě, pokračovali na ostrov Noirmoutier. Jedna z cest, kterou se dá na ostrov dostat se jmenuje Le Passage du Gois a je sjízdná pouze při odlivu. To jsme museli vyzkoušet.

Snídaní v místním baru s výhledem na oceán jsme se s ostrovem rozloučili a pokračovali dolů přes Bordeaux k obrovské písečné duně Dune du Pilat u městečka Arcachon. Odměnou za zdolání písečné hory je úchvatný výhled na oceán a lesy, jež tato duna od sebe odděluje. Strávili jsme tu půl dne a poté se přesunuli jižněji do malého městečka Contis les Bains, jehož pobřeží je rájem surfingu. I bez prkna jsem neodolal a na vlastní kůži pocítil teplotu a hlavně sílu oceánu. Bylo už 7. října a přesto měla voda téměř 20 stupňů, takže "kafe".

Dalším cílem bylo francouzské lázeňské přímořské letovisko Biarritz, jehož skalnaté pobřeží nabízí krásné pláže a výhledy na město a oceán a pak už jsme konečně přejeli do Španělska, které bylo cílovou destinací našeho putování. Zvolili jsme San Sebastián - baskicky Donostia a strávili zde skoro celý den koupáním a relaxací na pláži. Původně bylo v plánu pobýt ve Španělsku více dní, ale termín vrácení vozidla se blížil. Nechtěli jsme však cca 2000 km domů hnát přímo, ale cestou ještě něco zažít a tak jsme vyrazili přes Pyreneje k našemu oblíbenému azurovému pobřeží. Následovala tedy Pamplona, Jaca, Biescas a přes Col du Pourtalet zpět do Francie, kde jsme se rozhodli navštívit poutní město Lourdes, hlavně tedy svatyni Panny Marie Lurdské. Do celého chrámového komplexu je vstup zdarma a je možno si je všechny kaple prohlédnout. Připravte se ale na velké množství dalších lidí všude kolem vás. Na mě ale udělalo větší dojem nedaleko ležící městečko Lestelle-Bétharram a křížová cesta nad ním, které jsme navštívili před tím. Další den vyrážíme z Lourdes na cyklisty vyhlášený Col du Tourmalet. Na vrcholu sjíždíme ze silnice na šotolinu a jedeme až téměř pod stanici lanovky. S impozantním výhledem do kraje obědváme a pak už následuje noční přesun přes Toulouse a Montpellier do národního parku Calanques u městečka Cassis, kousek od Marseille. Po dopolední procházce si dáváme vynikající oběd v hospůdce s výhledem na moře a odpoledne vyrážíme směr Fréjus. Ráno snídaně na pláži, poté koupačka v moři, po obědě v naší oblíbené kavárně v Saint-Raphael nákup dárků a suvenýrů a k večeru ještě jedna koupačka na rozloučenou. Je sobota večer, v pondělí musíme vrátit Californii, takže nezbývá než vyrazit k domovu. Poslední noc v karavanu a ráno startujeme. Je 15.10. a čeká nás cca 1500 km na jeden zátah, jak už máme několikrát vyzkoušeno. Z Francie do Itálie přejíždíme přes Col de Tende, Itálií jedeme po neplacených silnicích, na rozloučenou pizza a cappuccino a pak už přes noc frčíme Švýcarskem a Německem po dálnicích. Snídáme pod Točníkem u Berouna a nakonec si ještě vyjedeme autem až do hradu. Doma přistáváme kolem 15 hodiny, už zbývá jen Californii vyložit a v 16:30 ji vyrážím do Pardubic v pořádku (jen z venku trochu ušmudlanou) vrátit dle smlouvy na půl šestou. 

Předání vozu do rukou pana Tesaře proběhne opět s profesionálním přístupem z jeho strany, probereme vše důležité, vyřídíme administrativu a já se po 3 týdnech s automatem za necelou hodinu pokouším odjet domů s naším MINI v manuálu...

Co říci závěrem?

Byly to 3 týdny svobody, plné krásných zážitků a nezapomenutelných míst a velkou zásluhu na tom má samozřejmě i California zapůjčená od firmy BARTH, která s námi zvládla během 3 týdnů urazit víc jak 6000 km bez jediného problému.

Už teď se těšíme na další cestu...

Zdraví Karel a Katka